Číslo šarže: význam, struktura a rozsah při reklamaci

Číslo šarže (anglicky batch number nebo lot number) říká, do které skupiny výrobků kus patří. Když zákazník reklamuje vadu, rozhoduje právě tohle číslo o tom, zda se bude prověřovat jedna bedna, jedna směna, nebo celá zakázka. Tento text vysvětluje, co pojem znamená v potravinářském právu Unie, jak vypadá číslo v kódech GS1, proč neexistuje univerzální stavba čísla a jak se rozsah reklamace spočítá.

Co šarže znamená podle práva

Nejpřesnější definici nabízí směrnice 2011/91/EU o označení šarže potravin. Šarží se v článku 1 rozumí dávka prodejních jednotek, které jsou vyrobeny, zpracovány nebo zabaleny prakticky za stejných podmínek. Slovo „prakticky“ je podstatné: šarže nevyžaduje identické kusy, jen srovnatelné podmínky výroby.

Podle článku 2 nesmí být potravina uvedena na trh bez údaje o šarži. Výjimky se týkají například zemědělských produktů při odchodu z podniku, nebo obalů, jejichž největší strana má plochu menší než 10 cm². Článek 3 ukládá určit šarži výrobci, zpracovateli, balírně nebo prvnímu prodejci usazenému v Unii. Před číselným údajem se uvádí písmeno „L“, pokud se údaj zřetelně neliší od ostatních údajů na etiketě. Podle článku 5 nemusí být šarže na potravině uvedena, pokud etiketa nese datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti zapsané alespoň jako den a měsíc.

Směrnice se týká jen potravin. Pro strojírenské díly, elektroniku nebo plasty žádný obecný evropský předpis stejného typu neplatí. Tam pravidla vycházejí ze smlouvy se zákazníkem a z normy, kterou odběratel vyžaduje.

Sledovatelnost: krok zpět a krok vpřed

Číslo šarže je jen klíč. Sledovatelnost vzniká až tehdy, když se k němu dají dohledat vstupy a odběratelé. Nařízení (ES) č. 178/2002 to v článku 18 pro potraviny a krmiva formuluje jako povinnost zavést systémy, které umožní identifikovat každého dodavatele a každý podnik, kterému byl výrobek dodán. Informace se musí na požádání předat příslušným orgánům. Při stažení z trhu podle článku 19 pak firma potřebuje vědět, které kusy a kteří odběratelé jsou zasaženi.

Pro jiné obory je užitečná stejná myšlenka v menším měřítku: z každé šarže hotového zboží musí vést cesta zpět ke vstupním materiálům a vpřed ke konkrétním zásilkám.

Číslo šarže v kódu GS1

Při označování zásilek se šarže přenáší v identifikátoru aplikace (10). GS1 uvádí, že pro stavbu čísla šarže na logistické etiketě nedává žádné doporučení. Pole smí mít nejvýše 20 alfanumerických znaků, vnitřní pravidlo si určuje každá firma sama.

Praktický vzor se skládá ze tří částí, například závod, kalendářní den a pořadí šarže v daném dni. Taková podoba je čitelná, ale nese riziko: pokud se pořadí otevírá jen podle data, přestane šarže odrážet změny uvnitř dne.

Tabulka je návrh pravidla pro jednu linku. Pravidlo zapíše technolog a všechny směny ho dodržují stejně.

Šarže, zakázka a sériové číslo

Zakázka je organizační pojem, šarže skupina kusů a sériové číslo označuje kus jediný. Jedna zakázka bývá rozdělena na více šarží a jedna šarže se může vejít do několika beden. Opačný případ nastane, když se při zpracování smísí dvě šarže. Pak je nutné zapsat vazbu „vstupní šarže A a B vytvořily výstupní šarži C“, jinak se stopa přeruší.

Mimo tuto výjimku u potravin datum šarži nenahrazuje: říká, do kdy lze výrobek použít, případně kdy vznikl, nikoli za jakých podmínek. Datum výroby ji nenahrazuje nikde.

Rozsah reklamace na příkladu

Vlastní výpočet: linka vyrábí 300 kusů za hodinu a zakázka běží nepřetržitě 24 hodin od šesté hodiny ráno, celkem 7 200 kusů. V deset hodin se mění nástroj a ve čtrnáct hodin se zjistí a opraví nepřesné nastavení. Vada se může týkat jen kusů z těchto čtyř hodin.

Pokud se nová šarže otevírá při každé změně nástroje nebo nastavení, odpovídá dotčená šarže 4 × 300 = 1 200 kusům, tedy 16,7 % zakázky. Při balení po 50 kusech jde o 24 beden. Když existuje jediné číslo pro celou zakázku, zůstává v šetření všech 7 200 kusů. Rozdíl činí 6 000 kusů.

Je to nejlepší případ. Rozsah naroste, jakmile se kusy z různých hodin promíchaly v jedné bedně nebo chybí záznam o času výměny. Přesnější než šarže tedy nemůže být nic, co si firma o výrobě nezaznamenala.

Kde se pravidlo láme v praxi

Nejčastěji selže předávání mezi směnami. Noční směna nezná pravidlo pro otevření nové šarže a pokračuje ve starém čísle. Druhým slabým místem je rozdělení šarže na dvě zakázky: kód zůstane čitelný, ale záznam o dělení chybí. Před zavedením pravidla proto vyzkoušejte na papíře tři situace: dělení, spojení a přepracování zpátky do výroby.

Záznam množství a zmetků podle zakázky a směny pomáhá hodnotit výrobu a zjednodušuje hledání, ale úplné sledování šarží včetně vstupních materiálů je samostatná úloha, která se musí ověřit mezi ERP a výrobními daty zvlášť.

Poslední praktická poznámka: čitelnost čísla na etiketě se zkouší u linky, ne u stolu. Zkontrolujte, zda se číslo vejde na štítek, zda ho čtečka přečte i při šikmém nebo zašpiněném štítku a zda se při výpadku tisku neznovu použije stejné číslo pro jinou dávku.

Zdroje

1. 2011/91/EU o označení šarže potravin (eur-lex.europa.eu)
2. Nařízení (ES) č. 178/2002 (eur-lex.europa.eu)
3. GS1 (support.gs1.org)

Související: Kusovník · MES systém · MES vs ERP

O autorovi

Christian Fieg

Head of Sales SYMESTIC a Six Sigma Black Belt. Přes 25 let ve výrobním průmyslu se zaměřením na Lean, Operational Excellence, Shopfloor Management a neustálé zlepšování v diskrétní výrobě. Profil na LinkedIn