Kusovník (BOM): víceúrovňový příklad

Kusovník (anglicky bill of materials, BOM) je seznam dílů a materiálů potřebných k výrobě sestavy nebo hotového výrobku s množstvím každé položky. Diplomová práce Technické univerzity v Liberci ho označuje za první vstup do výpočtu výrobních nákladů: informace z kusovníku vstupují do kalkulačního listu. V uvedeném podniku má kusovník v systému SAP hlavičku s číslem vyráběného výrobku, názvem a číslem závodu a sloupce s číslem položky, číslem a názvem materiálu, množstvím a jednotkou.

Kusovník jako podklad technické přípravy

Texty českých vysokých škol popisují kusovník shodně. Diplomová práce Západočeské univerzity ho označuje za základní normativní podklad vytvářený v rámci technické přípravy výroby a poznamenávají, že podle „vyššího čísla části“, tedy finálního výrobku, sestavy nebo podsestavy, se dá zjistit, z čeho se skládá. Pro výrobu je podle téhož textu nejdůležitější právě kusovníkové zobrazení struktury produktu. Práce z ČVUT popisuje kusovník jako vícestupňový model: výrobek se skládá z několika dílčích konstrukčních celků, každá podsestava má dvě nebo více komponent a každá komponenta může mít vlastní seznam dílů. Kusovník tak zachycuje i závislosti mezi díly a množství potřebné pro každý z nich.

Z toho vyplývá základní rozdíl mezi plochým seznamem a stromovou strukturou. Plochý seznam řekne, kolik šroubů je v celém výrobku. Strom řekne, kolik šroubů je v které podsestavě, a teprve s touto informací se dá správně plánovat dílčí výroba.

Konstrukční a výrobní pohled

Konstrukce vytváří kusovník podle výkresu: co výrobek obsahuje. Technologie a plánování potřebují výrobní kusovník: co se skutečně spotřebuje při výrobě, včetně obalů, štítků nebo pomocného materiálu. Práce z Liberce uvádí, že zapsání pomocného materiálu, například lepidel, maziv a drobných šroubů, přímo do kusovníku přispívá k přesnější kalkulaci, protože se nemusí rozpočítávat jako nepřímá režie. Oba pohledy se často liší. Kdo je smíchá do jednoho dokumentu, ztratí buď přesnost konstrukce, nebo přesnost nákupu.

Příklad: rozklad víceúrovňového kusovníku

Vlastní výpočet: výrobek A se skládá z jedné sestavy B a čtyř šroubů. Sestava B obsahuje dva díly C a jeden díl D. Každý díl C potřebuje tři nýty. Zakázka je na 500 kusů výrobku A.

Rozklad po úrovních: úroveň 1 vyžaduje 500 sestav B a 2 000 šroubů. Úroveň 2 vyžaduje z 500 sestav B celkem 1 000 dílů C a 500 dílů D. Úroveň 3 vyžaduje pro 1 000 dílů C celkem 3 000 nýtů.

Teď ztráty: díl C má ve výrobě průměrně 2 % zmetků. Aby vzniklo 1 000 dobrých kusů, musí se začít s 1 000 / (1 − 0,02) = 1 020,4, tedy zaokrouhleno nahoru na 1 021 kusů. Potřeba nýtů se zvýší na 1 021 × 3 = 3 063. Dvouprocentní zmetkovost na jedné úrovni tak posune potřebu materiálu na nižších úrovních. Plochý kusovník s pouhým součtem by na to neupozornil.

Zmetkovost 2 % je předpoklad příkladu. Skutečný přídavek se určuje z naměřených dat dílu a linky, nikoli z jedné hodnoty pro všechny.

Varianty a platnost

Jeden výrobek se často vyrábí v několika variantách: jiná barva, jiný konektor, jiný materiál. Namísto samostatného kusovníku pro každou variantu se používá společný základ s odchylkami. Přesto se musí u každé verze vědět, od kdy a do kdy platí. Pokud výroba pracuje podle starší verze než nákup, objeví se rozdíl až při montáži jako chybějící díl nebo jako přebytek.

Kusovník má také vlastní životní cyklus: změnu schvaluje konstrukce, vstup do platnosti určuje plánování a výroba musí vědět, od které zakázky se nová verze použije. Zakázky rozpracované před změnou se dokončují podle staré verze, pokud se výslovně nerozhodne jinak.

Příklad: srovnání plánu a skutečnosti

Vlastní výpočet: podle rozkladu výše se na zakázku plánovalo 3 063 nýtů. Skutečně se jich vydalo 3 150. Odchylka je 3 150 − 3 063 = 87 kusů, tedy 2,8 % nad plánem. Tři vysvětlení jsou možná: skutečná zmetkovitost dílu C je vyšší než předpokládaných 2 %, nýty se ztrácejí při montáži, nebo se vydávají do zásoby u linky a nespotřebují se. Z čísla samotného se to nepozná. Potřeba je hlášení spotřeby a zmetků podle zakázky a pracoviště.

Pokud zmetkovitost dílu C vychází z hlášení například na 3,5 %, vyjde plánovaná potřeba 1 000 / 0,965 = 1 036,3, tedy po zaokrouhlení nahoru 1 037 dílů a 3 111 nýtů. Zbylých 39 nýtů je pak odchylka, kterou už zmetkovitost nevysvětluje.

Co kusovník nepopisuje

Kusovník neříká, v jakém pořadí a na kterém stroji se díly zpracují. To patří do technologického postupu. Neříká ani, kolik času se spotřebuje. Spojením kusovníku, postupu a skutečných hlášení z výroby vznikne obraz, který lze porovnat s plánem. Pokud se množství hlásí zpět po zakázkách a pracovištích, vidí plánovač rozdíl mezi plánovaným a skutečným rozkladem materiálu dřív než při inventuře.

Kontrola před nasazením nového kusovníku: zkuste ručně rozložit jednu zakázku, spočítat potřebu a srovnat s tím, co by vydal systém. Rozdíl téměř vždy ukáže, že chybí přídavek na zmetky, jednotka, nebo že je v systému zastaralá varianta. U zakázkové výroby se kusovník často upravuje podle zákazníka. Zapište proto, z jaké základní verze vznikl, aby bylo možné později zjistit, jaké odchylky byly provedeny a proč.

Zdroje

1. Technické univerzity v Liberci (dspace.tul.cz)
2. Západočeské univerzity (naos-be.zcu.cz)
3. z ČVUT (dspace.cvut.cz)

Související: Plánování a rozvrhování výroby · Číslo šarže · MES vs ERP

O autorovi

Christian Fieg

Head of Sales SYMESTIC a Six Sigma Black Belt. Přes 25 let ve výrobním průmyslu se zaměřením na Lean, Operational Excellence, Shopfloor Management a neustálé zlepšování v diskrétní výrobě. Profil na LinkedIn