PDCA: cyklus zlepšování a příklad zmetkovosti

PDCA je zkratka anglických slov Plan, Do, Check, Act, česky plánuj, dělej, kontroluj, jednej. ASQ ho popisuje jako čtyřkrokový model pro provádění změn, který se opakuje. Ve výrobě cyklus potřebuje hypotézu a způsob měření dřív, než se proces změní.

PDCA a PDSA

W. Edwards Deming Institute píše o cyklu PDSA (Plan, Do, Study, Act), který nazývá také Demingovým kolem a který Demingovi představil jeho učitel Walter Shewhart z Bell Laboratories. Krok Plan zahrnuje cíl, teorii a měřítka úspěchu, krok Do provedení plánu, krok Study sledování výsledků a porovnání s teorií a krok Act začlenění poznatků: úpravu cíle, metody nebo teorie, případně rozšíření malého pokusu na větší zavedení. Deming zdůrazňoval Study, ne Check. Podle institutu míří Check spíš k úspěchu či neúspěchu plánu, kdežto Study k předpovědi a porovnání skutečnosti s teorií, tedy k učení.

Jiný odkaz uvádí Institute for Manufacturing University of Cambridge: Kaoru Ishikawa rozšířil čtyři kroky na šest. Přidal určení cílů a metod před prací a vzdělávání a výcvik před zavedením změny. Z toho plyne praktická poznámka: u výrobní změny má smysl vždy ověřit, zda lidé, kteří změnu provedou, ví, co se od nich čeká.

Pokus, který může selhat

Problém definujte výrobkem, stanicí a znakem. „Snížit zmetky“ nestanoví, jak se pokus vyhodnotí. „Snížit podíl vadných kusů na stanici 4 při stejném kritériu kontroly“ umožňuje srovnání. Zapište, co se mění a co zůstává. Pokud se mění nástroj, materiál i rychlost najednou, pokus může zlepšit výsledek, ale vlivy nerozliší. Stanovte také kritérium pro návrat do původního stavu, kdyby se objevil problém s kvalitou nebo bezpečností.

Příklad: zlepšení, které se neprokáže

Vlastní výpočet: před změnou bylo z 1 200 kusů 36 zmetků, to je 3,0 %. V pokusu po změně upínání je z 800 kusů 20 zmetků, tedy 2,5 %. Rozdíl je 0,5 procentního bodu, relativní pokles o 16,7 %. Tým je v pokušení pokus ohlásit jako úspěch.

Jednoduchý test rozdílu dvou podílů dává z ≈ 0,66. Obvyklá hranice, od které se rozdíl považuje za víc než náhodné kolísání, je zhruba 1,96. Pokus tedy zlepšení neprokázal. Neznamená to, že změna nefunguje. Znamená to, že na takto malém vzorku nelze rozlišit účinek upnutí od běžného rozptylu mezi dávkami. Fáze Check proto potřebuje otázku „kolik kusů musíme sledovat, abychom rozdíl rozpoznali?“ ještě před spuštěním pokusu.

Příklad je ilustrativní a počítá s jednoduchým modelem. Pro skutečné rozhodnutí je třeba ověřit, zda jsou dávky srovnatelné, zda se nezměnila kontrola a zda se vada nepřesunula na jinou stanici.

Kolik kusů je potřeba sledovat

Vlastní orientační výpočet: chceme rozlišit pokles zmetkovitosti z 3,0 % na 2,0 % na hladině významnosti 5 % se silou testu 80 %. Podle běžného vzorce pro srovnání dvou podílů vychází zhruba 3 800 kusů na každou skupinu, tedy před změnou i po ní. Při 600 kusech za směnu to je přes šest směn na každou stranu. Pokus o 800 kusech by takový rozdíl pravděpodobně nezachytil, i kdyby existoval.

Z toho plyne praktický závěr pro fázi Plan: napsat do plánu, jak velký rozdíl se hledá, jak dlouho se bude měřit a při jakém výsledku se změna přijme. Pokud se ukáže, že pro rozlišení by bylo potřeba příliš dlouhé období, volí se citlivější ukazatel, například podíl konkrétní vady, nebo se pokus rozdělí na menší kroky.

PDCA v rámci systému zlepšování

Lean Enterprise Institute uvádí, že se TPS udržuje a zlepšuje opakováním standardní práce a kaizenu podle PDCA neboli vědecké metody. Standard je tedy výsledkem předchozího cyklu a zároveň výchozí bod pro další. Nový standard bez zápisu o tom, jak vznikl, se při změně obsluhy nebo materiálu snadno ztratí.

Co se stane po Check

Pokud pokus kritérium splní, zapište nastavení, pracovní instrukci a odpovědnou osobu a určete, jak se odhalí pozdější odchylka. Pokud ne, uchovejte poznatek a formulujte hypotézu znovu. Uzavření cyklu jen proto, že úkol byl proveden, nechává účinek neověřený.

Příznivý průměr může skrýt zhoršující se směnu. Rozdělte data tam, kde k tomu existuje technický důvod, a celkový výsledek ponechte viditelný. Neřezejte období zpětně tak, aby vyhovovalo výsledku. Velký cyklus lze složit z mnoha malých: každý má jednu hypotézu, jedno měřítko a jednoho vlastníka.

Zápis pokusu

Aby se z cyklu dalo učit, zapište na jednu stranu hypotézu, kritérium, délku měření, výsledek a rozhodnutí. Při příštím pokusu na stejné stanici je pak vidět, co už bylo vyzkoušeno a proč se zavrhlo. Stejný zápis chrání před situací, kdy se po změně směny nebo vedoucího znovu vyzkouší totéž s týmž výsledkem. Pokud se výsledek zlepšil, ale zlepšení není prokázané, je legitimní závěr „zatím nerozhodnuto“, spojený s plánem dalšího měření. Takový závěr stojí méně než zavedení změny, která se později ukáže jako neúčinná.

Zdroje

1. ASQ (asq.org)
2. W. Edwards Deming Institute (deming.org)
3. Kaoru Ishikawa (ifm.eng.cam.ac.uk)

Související: Kaizen a neustálé zlepšování · Výrobní systém Toyota · TPM: totálně produktivní údržba

O autorovi

Christian Fieg

Head of Sales SYMESTIC a Six Sigma Black Belt. Přes 25 let ve výrobním průmyslu se zaměřením na Lean, Operational Excellence, Shopfloor Management a neustálé zlepšování v diskrétní výrobě. Profil na LinkedIn